The Red Lantern

good dog

[b][i] The Red Lantern [/i][/b] is a relaxing adventure game with a beautiful art style and a peaceful atmosphere that makes exploring the Alaskan wilderness beautiful. The visuals are excellent, creating an experience that feels cozy and emotional. Taking care of your sled dogs and progressing through the journey gives the game plenty of charm. However, the gameplay can become a bit boring over time, as many activities start to feel repetitive and the pacing is quite slow. Some runs don't offer enough variety to keep every moment engaging. Even though, the game is still worth trying for players who appreciate atmospheric games and don't mind a more calm experience.

przynajmniej nie rpg

Jako zapřisáhlý milovník psů jsem k The Red Lantern přistupoval s naivní představou, že mě čeká idylická projížďka zasněženou Aljaškou, při které budu převážně drbat chlupatá břicha. Titul mě ovšem velice rychle vyvedl z omylu. Jistě, samotné sestavování vlastní smečky pěti unikátních hafanů, z nichž každý má svou nezaměnitelnou osobnost a příběh, je naprosto k nezaplacení. Z relativně klidného výletu se ale záhy vyklube nesmlouvavý rogue-lite survival. Místo zenového kochání se polární září jsem tak u obrazovky prožíval regulérní infarktové stavy hraničící s panikou, kdykoliv jen trochu hrozilo, že by moji čtyřnozí svěřenci mohli mít hlad, omrznout nebo se nedejbože dostat do křížku s místním medvědem. Zcela běžně jsem se ocital v situacích, kdy jsem sám na saních omdléval vyčerpáním, ale poslední kus uloveného masa jsem s láskou odevzdal svému oblíbenému tahounovi. Je to sice nádherný, ale pro každého pejskaře místy docela emocionálně vyčerpávající zážitek, který dokonale prověřil nejen mé manažerské schopnosti při správě zásob, ale především mé nervy.

“The Red Lantern” is an okay, but flawed experience. The story is fairly shallow, and in terms of gameplay, the rogue-lite progression system is likewise shallow. The Red Lantern's frozen trails of Alaska did not offer enough variety in it’s procedurally generated events. As a result, the game quickly becomes a matter of "Which event will I see again?" It’s enrapturing visual style and atmospheric music cannot alleviate such gameplay concerns. The game takes 2-3 hours to complete, and there is not many meaningful elements that encourage repeat playthroughs. I love the dog sled team-mechanic and playing the runs again and again only reinforced that. But the rogue-style gameplay does not stay fresh all the way through and gets a bit boring and repetitive.

cozy and fun

A chill, heartwarming cinematic experience.