Resonance: A Plague Tale Legacy

A new A Plague Tale game is here, this time starring Sophia. Honestly? She was my least favourite character in the previous Requiem. So, my initial thought about this new entry is simply: less is sometimes more... [h2]Gameplay[/h2] This entry introduces an innovation in the form of close-quarters combat. Woooow... If the game lasted another 20 hours, I probably would have started getting bored, because the combat system isn't very deep. I might surprise myself by saying this, but it honestly didn't bother me that much here. Plague Tale has simply never been about pure action. [h2]Story wtf???[/h2] [spoiler]Alright, we play as Sophia and discover new secrets on the island. Only she keeps having hallucinations where she relives the combat trials of the mythical Theseus from roughly 3,000 years ago... The first time it was kind of fun, I admit, but the fourth time??? Every time Theseus disrupted the momentum of a solidly unfolding story, I felt like unplugging my PC from the wall. The game also pushes way too hard into fantasy monumentalism. Yes, we play a fantasy game with little rats... but brooo, here it was just a bit too much at times, and they really wiped their ass with Greek mythology.[/spoiler] [h2]Audiovisuals & Voice Acting[/h2] The music carries a strong Greek vibe. It definitely wasn't bad, I was occasionally vibing to it, but it's not really a soundtrack that would stick in my memory or make me want to listen to it on Spotify on repeat. The graphics, however, are a completely different league. They look stunning and are brilliantly optimized even for my RTX 3060. I ran it smoothly on medium-high settings and FPS never dropped below 60. And the voice acting? Nothing more needs to be said, Plague Tale simply has a luxury voice cast and the characters were a joy to listen to. [h2]Overall Impression[/h2] The game wasn't bad in the end. I am a bit bummed, though, that I breezed through it in under 14 hours. Sure, you could probably stretch it out a bit more, but the side content compared to the main storyline is extremely unengaging. Mostly it's just picking up items with zero story relevance. Emotionally, the game tries to hit hard at times, and although after mourning Hugo from the last game almost nothing phases me anymore, I still can't say a tear didn't sneak out at the end. My overall impression is [b]7/10[/b], or maybe [b]8/10[/b] if I squint a little bit. I had fun, but it didn't manage to surpass the previous Plague Tale games in anything (except for the graphics, who would have thought... :D). [hr][/hr] Nová hra ze světa A Plague Tale je tady, tentokrát se Sophií v hlavní roli. Upřímně? V předchozím Requiem to byla moje nejméně oblíbená postava. Zpočátku tak k novému dílu můžu říct jediné: méně je někdy více... [h2]Hratelnost[/h2] Tento díl přináší inovaci v podobě boje nablízko. Woooow... Kdyby hra trvala ještě o 20 hodin déle, pravděpodobně bych se začal nudit, protože soubojový systém není příliš propracovaný. Sám se svým dalším slovům divím, ale mně to tady nakonec ani moc nevadilo. Plague Tale zkrátka nikdy nebyl o čisté akci. [h2]Příběh wtf???[/h2] [spoiler]Dobře, hrajeme za Sophii a objevujeme nová tajemství ostrova. Jenže celou dobu chytá halucinace, ve kterých prožívá bojové zkoušky bájného Thesea z doby zhruba 3000 let zpět. Poprvé to byla docela zábava, to přiznávám, ale počtvrté??? Pokaždé, když mi Theseus rozbil dynamiku solidně rozjetého příběhu, měl jsem chuť vytáhnout počítač ze zásuvky. Hra navíc zbytečně tlačí na pilu s fantasy monumentalitou. Ano, hrajeme fantasy s myšičkama, ale brooo, tady to na mě bylo občas prostě moc a s řeckou mytologií si tu skutečně vytřeli pr**l.[/spoiler] [h2]Audiovizuál a herecké výkony[/h2] Z hudby je hodně cítit řecký podtext. Rozhodně nebyla špatná, občas jsem si solidně viboval, ale není to úplně soundtrack, co by se mi vryl do paměti a musel bych si ho pak neustále pouštět na Spotify. Grafika je ale úplně jiná liga. Vypadá nádherně a je skvěle optimalizovaná i na mojí RTX 3060. V pohodě jsem hrál na střední až vyšší detaily a FPS nepadaly pod 60. A dabing? K tomu není co dodat, Plague Tale má prostě luxusní herecký tým a postavy byla radost poslouchat. [h2]Celkový dojem[/h2] Hra to ve výsledku nebyla špatná. Trochu mě ale mrzí, že jsem ji s přehledem prolétl za necelých 14 hodin. Samozřejmě by se to dalo ještě protáhnout, ale vedlejší obsah je v porovnání s hlavní linkou extrémně nezáživný. Většinou jde o sbírání itemů s nulovou příběhovou hodnotou. Emočně se hra chvílemi snažila zasáhnout, a ačkoli mě po oplakání Huga z minula už jen tak něco nerozhodí, přesto nemůžu říct, že by mi na konci slzička neukápla. Můj celkový dojem je [b]7/10[/b], a když trochu přimhouřím oči, tak klidně i [b]8/10[/b]. Bavil jsem se, ale v ničem to tak nějak nedokázalo překonat předchozí díly (až na tu grafiku, kdo by to byl řekl... :D).