S.T.A.L.K.E.R.: Clear Sky

Úžasný Shadow of Chernobyl ani pořádně nevychladl a THQ už nám naservírovalo pokračování, což bylo s ohledem na všelijaké patálie a odklady jež předcházeli jeho vývoji, velmi, ale opravdu velmi, nečekané. Nicméně, už to samotné mohlo trochu naznačit, že Jasná obloha asi nebude kdovíjak přelomovou záležitostí a místo hromady inovací se spíše zaměří jen na pár zlepšováků, Než-li regulérní pokračování, spíše datadisk, s idei, které se už neprocpali do původní hry. To navíc avizoval i příběh, jenž nesliboval navázání na konec (jakýkoliv ze 7 možných) Chernobylu, ale zařazení zpátečky na úplný začátek Zóny. Prequel se ukázal jako rozumnou a logickou volbou a vývojářům zůstali absolutně volné ruce. Hned ze startu je nutno říci, že Clear sky je jednoznačně černou ovcí celé série - nicméně to neznamená, že je špatnou hrou, jen má holt opravdu silnou konkurenci. V určitých aspektech dokonce své oblíbenější bratříčky suverénně převyšuje - Namátkou např. co se zasazení lokací týče - Stalkerská základna na statku v Kordónu, banditská havěť okupující Smetiště, či třeba Svoboda šéfující Temnému údolí. Tyto lokace jsou pro mě naprosto ikonické a vždy se do nich rád vracím. Ale nebojte se, nebudete pouze procházet ty staré známé a okoukané místa. Díky volnosti v podobě prequelu si s nimi vývojáři mohli krásně vyhrát. Tím pádem jste obětí částečné nostalgie, ale zároveň Vás neochudí o sladkou chuť neznáma a s ním pojící se zvědavostí. Veškeré změny jsou navíc velmi věrné a šetrné. Je to opravdu zvláštní pocit procházet tato důvěrně známá místa a přeci je vidět poprvé, v trochu jiném světle. Ostatně u lokací bych ještě zůstal, jelikož jsou jednoznačně jednou z nejsilnějších stránek celé hry. Ano, začátek v bažinách je sice slabší, ale tím se nenechte odradit, jelikož už záhy v Kordónu to nabere na obrátkách a pak už to je jen a jen lepší - tedy až do zářného finále... Stejně jako původní Stalker, který začal ke konci hry ztrácet na tempu a některé jeho lokace (např. Rudý les) působili strašně uspěchaně, dokonce až prázdně, se ani CS nevyhýbá těmto nešvarům, ba dokonce je přímo mistrně opakuje (Limansk), ale aspoň ten Rudý les si spravil renomé a má přímo neuvěřitelnou atmosféru a ambient, kdy máte pocit jakoby Vám někdo neustále dýchal na záda. Co se týče příběhu, tak ten je docela přímočarý. Hra předchází událostem z Černobylu, a tak se v kůži zjizveného žoldáka vydáváme zastavit jednoho drzého stalkera, který se prý pokouší o takřka nemožné, přímo až bláznivé a hloupé - proniknout do hlubin nitra Zóny. Navíc to vypadá, že se díky jeho činění povaha Zóny stává čím dál více nestabilní, jako by se sama bránila vůči jeho pokusům, tak jako se tělo brání vůči virům. Její obrana se projevuje stále silnějšími, častějšími a nepředvídatelnějšími emisemi - obrovskými výbuchy energie při jejichž vystavení se lidský organismus kolabuje. Aspoň to si tedy myslí skupina jedinců z uskupení Jasné oblohy. My, jakožto žoldák neklademe otázky, ale konáme to, nač jsme najati. Řeč peněz je nekompromisní. Zvláštní je jen to, že nejsme jakožto většina lidí a zdánlivě smrtící emise na nás mají pouze pramalý účinek, tedy zatím... Cíl je tedy jasný - zastavit záhadného Stalkera předtím, než zkolabuje celá Zóna, jelikož to by mohlo mít přímo nedozírné následky. Nezní to zle, avšak to pravé gró je samotná hratelnost a průzkum Zóny s veškerými plody ovoce jenž nabízí. Tím budiž - staří známí zmutovaní kamarádi, všudypřítomný Radon skrz na skrz prosáklý a prostupující -- no tak nějak vším, hromada anomálií a lukrativní artefakty v jejich žaludcích, vypomáhání místním Ožungrům (samozřejmě za nějaký ten Rubl aby bylo na výbavu, vodku a konzervu - v Zóně také platí, že ani kuře zadarmo nehrabe) a hlavně spousta přestřelek - zbraně přeci jen mluví jazykem, jímž se zde dozajista plynule domluvíte - a válek frakcí. Ty jsou jedním z hlavních herních taháků, byť už v určité podobě byli v SoCh. Na papíře působí systém frakcí přímo brilantně, avšak realita je stále trochu jiná... I zde je totiž tento systém stále stejně nedodělaný a rozbitý - jakmile se přidáte k určité frakci, tak se Vám jen aktivuje vedlejší úkol - válka proti Vašemu úhlavnímu nepříteli (u Stalkerů banditi, Svoboda x povinnost, banditi x všichni ostatní) a obsazení všech jejich území v dané lokaci - Takže když se např. přidáte ke Stalkerům, tak se musíte vypořádat z Bandity na Smetišti. Ale... Jelikož jste nejspíš jediný schopný Stalker v celé Zóně, tak je následná genocida banditů takřka sólo práce, během níž Vás neustále bombarduje šéf Stalkerů a spamuje Vaše PDA hláškami, že jste zas a znovu ztratili Smetiště (K tomu stačí i náhodný útok mutantů na stanoviště v Kordónu). Navíc takřka po každé, co jen opustíte Smetiště, abyste se posunuli v rámci příběhu, tak zas nastává nadvláda banditos (dokud se tedy do hry nezapojí kluci z povinnosti). Je to neskutečně otravné a bude doslova litovat, že jste se k dané frakci přidali. Navíc tímto krokem přijdete asi o nejlepšího technika v celé hře. Paráda. je to ohromná škoda, jelikož na papíře to zní velmi lákavě, avšak, třeba se jednu dočkáme jeho opravdu funkční, nerozbité podoby, která nám byla slibována... Na systém frakcí plynule navážu samotnou hratelností, specificky gunplayem. Vývojářům se totiž povedlo zdánlivě nemožné. Střílení je totiž neuvěřitelně slabé, zbraně nemají žádnou váhu, jsou vše, jen ne přesné, a místo kulek střílí nejspíš nějaké gumové projektily. Zejména začátek hry působí přímo odrazujícím dojmem. SoCh sice taky nebyl v tomto ohledu výjimečný, ale byl bohatě dostačující. Jak je to vlastně možné? Tato otázka má překvapivě jednoduché odůvodnění... Vývojáři totiž vsadili více na RPG prvky. Zbraním jdou vylepšovat statistiky, a tím pádem, aby došlo k určitému vyvážení hratelnosti (a zároveň jste nebyli ochuzeni o pocit progrese), tak jsou v základu spíše jen na parádu, a teprve až investicemi a posunem ve hře, tento problém začíná pomalu mizet. Ale do té doby se musíte obrnit pořádnou várkou trpělivosti... Ačkoliv pokud nechcete čekat, tak má i tento problém snadné řešení a šikovná komunita Vás nenechá na holičkách. Existuje spousty různých modifikací řešících ten či oný problém, ale za mě musím jednoznačně doporučit SRP. Ten odstraňuje většinu problémů a zároveň zůstává naprosto věrný původnímu zážitku (zároveň přináší i další velmi vítané quality of life zlepšováky - mimo jiné spací pytel, či balanc četnosti emisí. Díky bohu za něj! Co se artefaktů týče, tak ty jsou také o chlup účinnější a zajímavější než v 1, avšak stále si vystačí pouze s několika - hlavně těmi na výdrž (na které si tedy pěkně počkáte) Díky novince v podobě detektoru se stává jejich lov zajímavější a hlavně dává i větší smysl, než, že se před Vámi jen tak zhmotní. Z ním možná moc až negativně, ale opak je pravdou. Hra rozhodně stojí za zahrání, není to kdovíjaká revoluce, ale pokud chcete SoCh v lepším a hezčím kabátku + pár menších, vítaných inovací v podobě tuningu výbavy, možnosti rychlého cestování skrz průvodce, zajímavějších artefaktů, detektorů, emisí, a navíc i český dabing (který považuji takřka za nutnost), tak budete jako doma. S odstupem času u mě tedy CS uzrálo a byť stále zůstává nejslabším bratříčkem celé trilogie, tak vidím jeho kvality a částí ve kterých umí překvapit, ba dokonce zazářit - zejména v oblasti atmosféry, jednt. lokací a úžasného ambientu (Rudý les!). Zároveň se na něj lépe kouká - spousta scenérií opravdu lichotí očím (zejména díky povedeným odleskům a světlám) a celkově je to po tech. stránce trochu vypilovanější a stabilnější kousek - na poměry X-ray enginu :). No a těch pár nepovedených věcí lze odstranit díky práci šikovné komunity :). + atmosféra + ambient + fast travel + vylepšování výbavy + dabing + živý svět a staré známé lokace trochu jinak - gunplay - tempo hry - systém frakcí [u] [b]7/10[/b][/u]

Хз чо сказать из 10

классная игра

норм рыжий лес лучшая локация в игре

лега

имба детства

да